ČERNÁK  Zdroj: CinemArt

ČERNÁK | Zdroj: CinemArt

 ČERNÁK  Zdroj: CinemArt

ČERNÁK | Zdroj: CinemArt

 ČERNÁK  Zdroj: CinemArt

ČERNÁK | Zdroj: CinemArt

 ČERNÁK  Zdroj: CinemArt

ČERNÁK | Zdroj: CinemArt

 ČERNÁK  Zdroj: CinemArt

ČERNÁK | Zdroj: CinemArt

 ČERNÁK © CinemArt Zdroj: CinemArt

ČERNÁK© CinemArt | Zdroj: CinemArt

 ČERNÁK  Zdroj: CinemArt

ČERNÁK | Zdroj: CinemArt

 ČERNÁK  Zdroj: CinemArt

ČERNÁK | Zdroj: CinemArt

Zdroj: Živě.cz

Zdroj: Živě.cz

 ČERNÁK  Zdroj: CinemArt
 ČERNÁK  Zdroj: CinemArt
 ČERNÁK  Zdroj: CinemArt
 ČERNÁK  Zdroj: CinemArt
9
Fotogalerie

Recenze filmu Černák. Brutální rekonstrukce vzestupu a pádu nejobávanějšího bosse podsvětí

Gangsterský film patří v posledních letech k častým českým a slovenským žánrům. Nejde přitom jen o oblibu žánru jako takového, česko-slovenské gangsterky zároveň postihují problematickou minulost, jejíž následky pociťujeme ještě dnes a jejíž křivdy nebyly zdaleka potrestány. Podobnou výpovědní hodnotu nabízí i slovenský thriller ČERNÁK, sequel loňského MIKIHO.

Miki působil jako klasický zástupce česko-slovenské gangsterky, podobný duologii Gangster Ka či Příběhu kmotra, na rozdíl od nich ale lépe pracoval s hlavní postavou. Oba české příklady zachycovaly po všech stránkách odpudivou a přitom neměnnou hlavní postavu, která se sice charakterově nijak nevyvíjí, zato přímo ovlivňuje vývoj svého fikčního světa.

Duologie Miki/Černák přistupuje k celé věci opačně, hlavní protagonista se od začátku prvního filmu vyvíjí pod tlakem fikčního světa, jenž se nijak zásadně neproměňuje. Zůstává obývaný primitivními figurami, které rozumějí násilí více než čemukoliv jinému a nutí postavu Mikuláše Černáka (Milan Ondrík) neustále posouvat hranice krutostí, jež je schopen udělat, aniž by si uvědomoval proměnu v bestii. První film tohoto modelu využil k tomu, aby ukázal jeho posun od chudého dřevorubce až k pozici obávaného mafiánského bosse, druhý využívá stejnou výchozí pozici, aby vykreslil jeho pád. 

Mezi zrůdou a člověkem

Mikuláš Černák začíná vyprávění druhého dílu o něco starší a unavenější. Stále nemá žádný větší problém páchat násilí, postupně mu ale dochází, že život gangstera se nedá táhnout donekonečna. Svět kolem něho se ale nijak neposouvá a vyžaduje stále stejný jednoduchý princip – nenechat si skákat po hlavě konkurencí a ukázat, kdo je ten drsnější. Tím ale snímek Černákovo počínání nijak neomlouvá, stále jej vykresluje jako násilného primitiva, co si za své problémy může sám, protože přese všechno siláctví, které vyzařuje, se v podstatě stále hlavně přizpůsobuje potřebám svého okolí.

Tvůrci mají nicméně stále na paměti, že hlavní postava by neměla na diváky působit úplně odpudivě, a tak většinu času působí mezi všemi těmi vrahy a podvodníky jako nejmenší zlo, často mívá lidské momenty i určité zásady, zároveň nás ale nic nenechá na pochybách, že nejmenší zlo je pořád zlo. I lidské momenty jsou stále narušovány variacemi scén, kdy se hlavní hrdina umaže od krve, což se mu až na jeden případ děje i mimo mafiánskou branži. Rozpor mezi hrdinou, který je stejně odpudivý jako zajímavý a svým způsobem sympatický, patří k největším kvalitám filmu. Málokdy se podaří načrtnout hrdinu tak, aby si diváka získal a zároveň ho znepokojoval. 

Hodně tomu pomáhá skvělý výkon Milana Ondríka, kterému se daří své postavě propůjčit obrovské charisma a zároveň najít rovnováhu mezi násilností a lidskostí. Ve scénách, kdy se účastní zabíjení nebo alespoň jeho plánování, ukazuje skrytou zuřivost, s níž zrůdné činy provádí, ale zároveň také určitou nechuť, jež jej vyčleňuje z kolektivu gangsterů, kteří naopak zabíjejí ve zvláštní kombinaci potěšení a všední samozřejmosti.

c4a51728-0020-4140-98fe-07873740b0d6

Film přitom zobrazuje zrádný a krvavý polosvět v jeho zrůdnosti a primitivismu, ten ale zároveň využívá k odlehčení cynickým humorem. Ten vychází z mírně ironického pohledu na mafiánský život, zároveň ale nijak netlumí jeho brutalitu a hrůznost. Gangsteři z Černáka umí být komickými figurkami stejně jako děsivými postavami a filmu se daří balancovat v obou polohách. Společně s postavami se smějeme odfláknutému účesu jednoho z mafiánů a jeho zálibě v ezoterice, o pár scén později ho poznáváme jako znepokojivou figuru, dělající odporné věci.

Jak se postupem filmu ukáže, zábavnost či děsivost gangsterského světa je především záležitostí perspektivy, stejně jako pohled na násilný svět mafie. Jakmile se v určité části filmu perspektiva přesune k jiné postavě, ukáže se nesmyslnost a přízemnost subkultury mafiánů v plné kráse. Většinu snímků nám zajišťovala Mikiho perspektiva, díky níž nám stejně jako jemu může utéct jeho pozvolná cesta do pekel. Ve chvíli, kdy se na celou věc díváme očima jiného charakteru, na nás stejně jako na něho dopadne celé to uvědomění.

Do té doby táhnou vyprávění charismatické postavy, černý humor a především akce. Film zachycuje období války mezi slovenskými gangy, do níž se fatálním způsobem zamíchají tajné služby, a tak není nouze o záběry vražd a přestřelek, a to ještě více než v prvním filmu. Ať už pomocí montáže shrnující mafiánskou čistku či jednotlivých epizodek, které vnášejí do příběhu napětí z přípravy vraždy. Z hlediska stylu jde o dravý a rychle ubíhající film, který vykresluje zajímavou psychologickou proměnu pomocí šablony akčního thrilleru.

Hodnocení

Film skvěle drží rovnováhu mezi atraktivní diváckou podívanou a drsným kriminálním dramatem, stejně jako hlavní hrdina balancuje mezi tragickým hrdinou a monstrem. Černák je perfektním zakončením dvoudílné série, kde je všechno otázkou perspektivy.

7  /10

Černák

Recenze původně vyšla na webu Kinobox.cz, jejím autorem je Filip Šula.

Určitě si přečtěte

Články odjinud