Petr Šraier (PetrP7)
29. 11. 2022 • 16:07

Jojo, to si musí člověk koupit něco takového, aby pak ve finále zjistil, že zrovna Tidal je schopnej za MQA Hi-Res vydávat klidně i formát CDDA z roku 1982... 😀 😡

martas38
30. 11. 2022 • 8:31

Zrovna na tomhle stroječku Tidal nefungoval nijak závratně dobře, měl jsem teda první verzi R3. Nějaký velký fanda MQA taky nejsem. Netuším od kterého roku je ve studiích digitální záznam a v jaké kvalitě. Mám pocit, že první DDD CD, čili kompletní digitální zpracování od studia po nosič (tedy digitálně nahrané, digitálně masterované a digitálně uložené na nosič) bylo slavné Brother In Arms od Dire Straits (které osobně považuju za jedno ze zvukově nej alb vůbec) z roku 1985. Ovšem pokud je k dispozici kvalitní analogový studiový záznam, není problém z něj dnes udělat stejně kvalitní digitální kopii a z té udělat MQA. Ostatně MQA je jen druh komprese, kupodivu ztrátové. Na Tidalu jsou v MQA podstatně starší věci, stejně tak na Qobuzu v Hi-Res. Takže za mě nic k divení. Problém toho co je v současnosti k dizpozici není v kvalitách nosičů, ale v masteringu obsahu a to bez ohledu na to, jestli se jedná o stream, nebo CD, flac atd.

martas38
30. 11. 2022 • 8:48

Ostatně na SACD (což spousta puristů považuje za jediný opravdu kvalitní formát) vycházejí i The Beatles, kde to taky bude mít původ v analogových záznamech a je to kódováno v superkvalitním DSD. Oni to v těch studiích uměli už v šedesátých létech poměrně kvalitně zaznamenat, byť na analog a osobně si myslím, že digitální formát začal plně konkurovat analogu právě až s příchodem DSD. Jinými slovy i DSD 64 mi zní líp a přirozeněji, než flac (wav) 24/192.

Určitě si přečtěte

Články odjinud